Už jste o tom přečetli spoustu článků na internetu, řešili to v diskusi na Facebooku, ptali se kolegů v práci, a přesto stále nevíte. Kastrovat, nebo ne? Není kastrace proti přírodě? A není naopak nekastrovat zbytečné zdravotní riziko? Jak to tedy je?
Dáme si to společně na misku vah. Jak z medicínského pohledu, tak čistě laického. Ale nejdříve si řekneme…
Kastrace je odstranění pohlavních orgánů (u psů varlat, u fen buď jenom vaječníků, nebo vaječníků a dělohy), která způsobí pokles hladin pohlavních hormonů a zabrání reprodukci.
V dnešní době už existuje i chemická kastrace. Pod kůži se jehlou vpraví implantát, který způsobí pokles hladiny pohlavních hormonů. Není tak potřeba chirurgická kastrace. Ale o tom později.
Pohlavní hormony mají svůj velký význam ve fyziologické funkci těla. Jejich odstraňování z těla kastrací má své následky. Stejně tak jako jejich ponechání, když způsobují zdravotní problém.
Ano, ale!
Celý chov psů lze také považovat tak trochu „proti přírodě“. My, lidi, jsme rozhodli, jak budou psi vypadat, kteří z nich se budou množit, kde budou žít, co budou žrát.
Není proti přírodě i to, že žijí v paneláku, spí v posteli, žerou granule, chodí na vodítku, mají extrémně zkrácené nosy a nohy a operují se, když mají například zlomenou nohu?
Nechováme vlky. Máme tisíciletí domestikované psy, kteří se museli přizpůsobit životu s námi a teď by v přírodě nepřežili. Takže k tomuto přizpůsobení soužití psů a lidí se řadí i kastrace, ať je jakkoli kontroverzní.
V USA se provádí kastrace už kolem 8 týdnů. Naopak ve skandinávských krajinách je kastrace povolena jenom v případě řešení zdravotního problému, jinak je to neadekvátní zásah do zdravého organismu.
Podle mého názoru, když už se majitel rozhodne pro kastraci z jakýchkoliv důvodů, tak by měl být pes či fena pohlavně dospělý a jeho tělesný vývoj dokončen. To u malých plemen může znamenat po 6. měsíci věku, u velkých plemen po roce a více.
Chemická kastrace u psů samců – dočasné a vratné řešení, takové to řešení „na zkoušku“:
Ještě před výběrem konkrétního hafana jsem se rozhodovala, zda to bude pes, nebo fena. Zvolila jsem psa i z důvodu „necykličnosti“. Nechtěla jsem technicky „řešit“ dvakrát ročně hárání (uklízení, hlídání, nežádoucí krytí) a nechtěla jsem fenu nechat kastrovat, jenom kvůli svému pohodlí. I když jsem si jako lékař vědoma množství zdravotních benefitů kastrace.
Vybrala jsem si tedy samce. Toho jsem nekastrovala, protože nevidím k tomu zatím žádný důvod: ani zdravotní (nádory apod.), ani psychický (agresivita a jiné poruchy chování), ani „technický“ (hlídání).
Jak to máte vy? Jste příznivci nebo odpůrci kastrace? Jaké máte pro to důvody? Máte pejska nebo fenku? Ráda si váš názor přečtu v komentářích pod příspěvkem.
A pokud chcete další dávku Novinek od Vetiny, přihlašte se k odběru. Těším se na vás a vaše hafany.
Chtěla bych se zeptat na Váš názor. Mám psa 3,5 roku, který nemá sestouplá varlata. Je poněkud plachý a z toho trochu, v jistých situacích, agresivní. Navíc je agresivní na svého epileptického bratra. Vyšetření, kde se varlata nachází, ještě neabsolvoval. Plánujeme kastraci letos v září, ale mám z toho strach. Doporučila byste kastaci v tomto případě, nebo, pokud by byla varlata v tříselném kanále, ponechat je a kontrolovat? Pes se nenechá vyšetřit bez narkózy. Děkuji
Pokud nejsou varlata v šourku, existuje, bohužel, pravděpodobnost vzniku nádorů kryptorchidních varlat a to platí, i když jsou „jenom“ v třísle.
Pokud by byli varlata u vašeho pejska zadržené v třísle, je možné je nahmatat při běžném vyšetření.
Ve vašem případě bych teda kastraci doporučila, protože nelze vyloučit, že ve vyšším věku by nezačala varlata nádorovitě bujet a mohlo by to ujít včasné diagnostice.
Co se týká agresivity ze strachu, doporučila bych spolupráci se zkušeným cvičitelem nebo behavioralistem. Pejsek je ještě relativně mladý a se správným přístupem by se chování mohlo dát ovlivnit. Mnoho trenérů je proti kastraci, protože se může změnit povaha psa, ale ve vašem případě jde ale o zákrok ze zdravotních důvodů.
Útoky na vašeho druhého pejska s epilepsií můžou být z důvodu, že cítí, že „něco není se psem v pořádku“.
Mám roční fenu ACD, chováme ji v bytě jako parťáka na sport atd. Štěňata tedy od začátku nejsou v plánu a chovatelka s tím byla srozuměna. Proto stále zvažuji kastraci feny z preventivních především zdravotních důvodů. Bude opětovně hárat asi v listopadu nebo koncem října. To ji bude rok a 2 až 3 měsíce. Mám ale obavu, abych ji nechal dospět. Na těch našich fórech píši chovatelé, že je ACD dospělý až ve dvou letech, po 4 cyklech hárání se výrazně sníží ten zdravotní benefit kastrace. Nechci psa nějak pokazit. Myslíte kastrovat mezi 1 a 2 háráním teď, nebo to nechat? Moc děkuji.
Dobrý den, Dane.
Pokud necháte fenku vykastrovat před prvním, nebo těsně po prvním hárání, tak je statisticky dokázáno až o 80 % nižší výskyt nádorů mléčné žlázy. S věkem toto procento klesá, ale kastrace má pořád vliv na snížení rizika nádorů mléčné žlázy.
Chápu Vaše obavy z předčasné kastrace, aby byla fenka opravdu dospělá nejenom pohlavně, ale taky psychicky. I když se v některé literatuře uvádí, že kastrace nemá na povahu psa vliv, s tímto úplně nesouhlasím. Podle mně se se snížením hormonů nutně musí změnit také povaha. Resp. jedinec nemusí vyzrát.
Pokud štěňata neplánujete, naopak, chcete se účastnit sportovních akcí, kde bude vícero psů, ke kastraci bych se ve Vašem případě přiklonila. Nevidím velký problém v tom, že fenku necháte vykastrovat až na dvou letech, kdy bude vyzrálejší. Celý život pochybovat, jestli jste udělali s kastrací správné rozhodnutí, je zbytečné. Nikdo nezaručí, jestli brzy kastrovaná fena nebude mít jiné zdravotné potíže a jestli nekastrovaná bude mít nádory mléčné žlázy.
Hodně radosti s vaší ACD slečnou :).
Dobrý den, chtěla jsem se Vás zeptat na názor ohledně „falešek“ u své fenečky cotona. Je jí 2,5 roku, hárala 3x a doposud měla pokaždé falešnou březost. Nejsem úplně zastánce kastrace jen tak, samotné hárání nám nevadí, ale ty falešky a změny nálad mi přijdou poměrné dlouhé a je mi jí spíše líto. Je z Vašeho pohledu kastrace vhodným řešením jak se uvádí nebo se přikláníte spíše k názoru nechat to na přírodě? Maličko se bojím toho sklonu k obezitě, aby pak pro ní nebylo také trápením zvýšení apetitu a úsporné krmení, jak píšou někteří majitelé. Ona není velká žravka, málo co jí chutná. Krmím 2x denně, ráno většinou vařená strava, ale večer jí dávám třeba stále granule ty puppy, jelikož jsou jediný, který sní. A to jsem snad zkusila všechny. Určitě by i s light byly potíže. Proto stále zvažuji, jestli bude kastrace přínosem. Beru toto rozhodnutí zodpovědně, ale mám problém se rozhodnout. Je to přeci jen velký zásah do těla. Musím mí dobré zdůvodnění, to se týká akutního stavu, tam je to jasné. Moc děkuji za názor. Vím, že se stejně pak musím rozhodnout sama :-). Vadlejchová
Dobrý den, paní Vadlejchová,
Jednoduše řečeno, kastrace je řešení falešné březosti, ale pocit, že vám je fenky během falešné březosti líto, není správný důvod ji podstoupit. Fena prochází hormonálními změnami a je to jenom lidský pocit, že trpí. (Taky máme jako ženy hormonální cykly a nenazýváme to utrpením).
Další náš lidský pocit je, že když budou psy na dietě, kvůli zdravotním problémům, že taky trpí. Netrpí, jenom jim to jídlo nechutná. To je rozdíl. Za mně je nejdůležitější rozhodnutí nechat zvíře vykastrovat, když má operace akutně vyřešit, nebo předejít vážným zdravotním komplikacím, jako je zánět dělohy, cysty vaječníků, nádory mléčné žlázy, apod.
Pokud dáte na statistiku, tak feny s falešnou březostí můžou častěji trpět na zánět mléčné žlázy a pak tam vidím důvod ke kastraci.
Přeji soulad při rozhodování zda fenku vykastrovat nebo ne.