Kastrace feny a psa

Klinické vyšetření psa

I když ke mně (jako k veterinářce) přijde pes (většinou tedy i s majitelem) jednou ročně „jenom na očkování“, tak ho kompletně klinicky vyšetřím. Pod sofistikovaným názvem „klinické vyšetření“ se ukrývá prostě zdravotní prohlídka. Rutinní, ale sofistikovaná! Proč je tak sakra důležitá a jak by měla správně vypadat? I vy to po přečtení tohoto článku budete schopni posoudit.

Proč minimálně jednou ročně nechat vašeho psa klinicky vyšetřit?

Pro psa znamená jeden rok života to, co pro nás lidi přibližně sedm. (Jak závisí stáří psa od plemene, se dočtete v tomto článku od National Geographic). Za pouhý jeden rok se tedy může u psa vyvrbit něco zásadního, čeho si jako majitel (i když pečlivý, ale přesto laik) ani nevšimnete. A nebo…

„…Všiml, ale psovi jinak nic není. Vždyť žere a vrtí ocasem.“

Nebo…

„Nějak se mazlíkovi zakalily oči, má řidší srst, povislé bříško, víc pije, víc se zadýchává… Jo, a smrdí mu z tlamy. Ale kočku prožene, takže dobrý.“

Jak by například vypadaly vaše zuby, kdybyste si je sedm let nečistili? Možná u výjimek dobře, protože máte skvělou genetickou výbavu. Ale pravděpodobně by vám začínal zubní kámen, s ním zápal dásní, který může končit paradentózou, bolestmi a vypadáním zubů. Tak se na to podíváme.

Jak probíhá klinické vyšetření psa (aspoň tedy u mně)?

Během vítání se s vašim mazlíkem už vlastně vyšetřuji… Jak celkově vypadá? Jak se pohybuje? Nekulhá? Slyší?

A pak od vás vyzvídám, aneb odborně řečeno, získávám anamnézu:

„Jak žere, co žere, jak močí, nezvrací, nemá průjem, nedrbe se…?“

A pak jdu na to… klinické vyšetření:

  • Prohrábnu pesanovi kožich (pokud tedy nějaký kožich má, protože naháči jsou teď in), abych zjistila, jestli na kůži nebo v srsti nejsou známky napadnutí parazity nebo jiné kožní (dermatologické) potíže.
    Např. alergie na bleší kousnutí se projevuje velmi typicky v zadní části hřbetu.
  • Prohlídnu obě uši, jestli v nich není zánět, příliš mazu, ušní svrab, osina, polyp či nádor. Pomůžu si otoskopem.
    Otoskop je baterce podobný přístroj s malou lupou a nástavcem, který se zavede do ucha, abychom dohlédli ideálně až k bubínku.
Oči, uši, tlama – všechno se musí vyšetřit
  • Mrknu na drápky, protože se někdy podobají víc orlím, když si je gaučák neobrušuje a můžou způsobit nepřirozené vyvrácení prstů, nebo se můžou o něco zachytit a bolestivě zatrhnout, nebo jsou tak zkroucené, že zarůstají do kůže.
  • Zakoukám se hluboko do očí… Také si do nich posvítím. Často tam najdu něco, co jste sami nezpozorovali. Například změněnou duhovku, zákal čočky (kataraktu), nebo kuličku plovoucí v přední oční komoře (uveální cystu).
    Také vidím barvu spojivky – sliznice. Barva je hodně důležitá.
    Růžová je OK, žlutá je KO. (Odborněji píši níže).
  • Podívám se vašemu mazlíkovi na zoubek. Nejlépe všechny zuby. Je tam plak nebo už zubní kámen? Není ulomená sklovina nebo otevřená dřeňová dutina?
    „Tady Beníčkovi už je vidět u zubů červená linie – to je zánět dásně. A tady už té dásně ubývá a bude z toho paradentóza… To nechcete, ani váš Beníček. Vyřešíme.“
    V tlamě také vidím barvu sliznic podobně jako na spojivce. Žloutenku (ikterus) a chudokrevnost (anémii) poznáme často už podle barvy sliznic.
  • Palcem něco mačkám v tlamě vaší šelmy… To měřím tzv. CRT (capilary refill time – návrat krve do kapilár), který vypovídá o krevním tlaku. Je to úkon, kterého si jako majitelé ani nevšimnete, když koukám vašemu psovi do tlamy, ale mně řekne hodně.
  • Nahmatám uzliny. Některé jsem radši, když nenahmatám. Zvětšené uzliny můžou znamenat např. infekci, ale někdy také nádorové onemocnění. A přitom „psovi jinak nic není“.
  • Poslechnu srdce a plíce.šelest? Má nepravidelný rytmus – arytmii? Mnoho srdečních a plicních onemocnění se dá odhalit pouhým poslechem fonendoskopem.

    Fonendoskop či stetoskop je ta věc, co si doktor strká do uší jak sluchátka, aby poslech srdce a plíce. (Ale visí také na krku i každému dentistovi v reklamě na zubní pastu 😀).
Fonendoskop
Fonendoskop neboli stetoskop kolem krku je tradiční „zdobení“ lékařů

Už u několikatýdenního mláděte můžeme zjistit vrozenou vadu srdce a včas ji korigovat. U staršího pacienta můžeme odhalit srdeční šelest a dalším specializovaným vyšetřením jako např. RTG (rentgen) a USG (ultrasonografie) zjistíme, co ho způsobuje a jestli nějakou léčbu pacient potřebuje. Ne každý šelest se řeší léky (medikamentózně).

U fenky zkontroluji mléčnou žlázu. Nemá tam divné bulky? Mnohé nádory lze efektivně řešit, když se na ně přijde včas.

U psů samců zkontroluji varlata. Občas se stane , že jedno, nebo i obě, nesestoupí do šourku a zůstane v dutině břišní. Zvířeti se zadrženým varletem se říká kryptorchid a tento stav je potřeba minimálně monitorovat, ale lepší je včasné chirurgické řešení (kastrace).

Změřím tělesnou teplotu. Neoblíbený úkon. Měří se totiž rektálně (ano, to je v prd…).
Fyziologická (normální) teplota u psa je 38,3 – 39 °C. Menší plemena mívají zpravidla o něco vyšší tělesnou teplotu než ta velká. Také stres zvyšuje čísla na teploměru.

Úsměvný příběh z ordinace,
aneb jaké koule má samotné klinické vyšetření 😉

Hrdá majitelka postavila na vyšetřovací stůl svoji novou chovnou kočku, čerstvě pořízenou za nemalý finanční obnos. Provádím rutinní klinické vyšetření se vším, co jsem vám výše zmínila a …

Překvápko! Pod dlouhou srstí v zadní části těla nacházím dvě „boule“. Žádné nádory, varlata to jsou!

Že si tento pohlavní znak nevšimla kupující, je překvapující. Ale že si je nevšimla ani zkušená chovatelka (které jsme samozřejmě hned volali) a prodala kocoura jako chovnou kočku, tak to je přinejmenším podezřelé.

Každopádně veterináři by to utéct nemělo. Měl by si pohlaví pacienta radši vždy ověřit sám.

Méně úsměvný příběh o kočce, která nechodila na klinické vyšetření k veterináři

I když je zvířátko jenom doma a nepotká se s jiným, přesto trvám na pravidelné prohlídce. A tu je příklad proč.

Kocour Sam žil od koťátka do věku šesti let se svou majitelkou v panelákovou bytě. Ta si myslela, že přeci když nikam nechodí, tak taky nic nikde nechytí. Jenomže… Při návštěvě jsem si všimla nezvykle velkého břicha. Ptala jsem se tedy, jak dlouho má tak velké břicho.

Dlouho už takto přibírá. Asi ho moc krmím.“

Jenomže on nebyl tlustý. Zvětšené břicho měl z důvodu hromadění tekutiny, tzv. ascites. Vzala jsem Sama na kompletní vyšetření na kliniku.

Z USG vyšetření srdce (USG = ultra-sono-grafické = echo-kardiologické vyšetření) jsem poznala, že má vrozenou srdeční vadu, která za šest let dospěla do terminálního (konečného) stádia. V mladém věku se nijak neprojevovala.

RTG vyšetřením jsem vyloučila edém plic, tj. hromadění tekutiny v sklípcích plic.

Z vyšetření krve jsem poznala, že životně důležité orgány jako ledviny a játra zatím fungují dostatečně a není ani anemický, t.j že má dostatek červených krvinek.

Nasadila jsem ho tedy na adekvátní léčbu, která snižovala tlak a zlepšovala výkon srdce.

Nutno říct, že i kdybych přišla na tuto vadu dříve, není léčitelná, lze ji jenom korigovat. S medikací bych mu ale pravděpodobně prodloužila život o několik měsíců možná let.

Co zvládnete zkontrolovat určitě sami doma:

  • jestli jsou čisté oči a uši
  • jestli není na zubech zubní kámen
  • jestli nejsou přerostlé drápy
  • změřit psovi teplotu, když se vám zdá „divný“

Už vás vidím, jak svému veterináři budete teď koukat pod prsty, co to vlastně všechno vyšetřuje ;).

Pokud chcete další „taháky“, tak se přihlaste k odběru Novinek od Vetiny v sidebaru (vpravo nahoře vedle článku pokud čtete na pc, nebo pod článkem, pokud čtete na mobilu).

Srozumitelně vysvětluji veterinární hantýrku a díky jednoduchým trikům a typům pomáhám majitelům pečovat o svého zvířecího parťáka i doma.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.