Počuli ste už o Tour of the Dragon? Jazdí sa od roku 2009 v Bhutáne a ide o najťažší jednodenný pretek horských bicyklov na svete. 268 km s prevýšením cca 6500 m, vedúcich cez 4 vysokohorské sedlá (okolo 3500m.n.m.), ktoré musia účastníci zvládnuť pod 16 hodín. Pretek začína o druhej v noci a dokončí ho iba 50% štartujúcich.
Jeho kráľovská výsosť princ Jigyel Ugyen Wangchuck o Tour of the Dragon povedal:
„Iniciatívou Tour of the Dragon je jednak predstaviť obyvateľom Bhutánu jazdenie na horskom bicykli ako zdravý spôsob života, zatiaľ čo svetu predstavuje Bhután ako dobrodružnú športovú destináciu. Mojím cieľom bolo vytvoriť v Bhutáne cyklistickú udalosť na svetovej úrovni a predstaviť Bhután práve ako takúto destináciu. Ako už viete, Bhután je považovaný za jednu z najšťastnejších krajín na svete. Ale ako by mohol byť šťastný bez športu? Šport je neoddeliteľnou súčasťou štastia. Je to veľmi dôležitý nástroj na podporu národného šťastia, pretože prispieva k fyzickej i psychickej pohode. Taktiež športy a hry môžu už v mladom veku vštepiť všetky hodnoty zahrnuté v Hrubom domácom šťastí, ako je týmová práca, rešpekt, zodpovednosť, vodcovstvo a súdržnosť.“ *
(*Zdroj Whalebonemag.com)
Jedným z účatníkov a zatiaľ jediným Čechom štartujúcim na tomto preteku bol i Slavomír Pískatý ml. (33). Absolvoval ho trikrát a najlepšie sa umiestnil piaty, čo znamenalo najlepší výsledok zo zahraničných účastníkov.
Slávek, ale nie je „iba“ nadšený adrenalínový cyklista. V rokoch 2011 až 2016 lietal pre kráľovskú leteckú spoločnost Druk Air na jednom z nejzradnejších letísk sveta, v bhutánskom Paro.
Slávek sa so mnou podelil o zážitky nielen z preteku ale i z bežného života v stále veľmi uzavretom kráľovstve.
„Čo je najväčším lákadlom na Tour of the Dragon? Prečo stojí za to zažiť dážď, jazdu za tmy, zimu, riedky vzduch?“
„Největší lákadlo je pro mně určitě to, že je to nejdelší nonstop závod na horských kolech a navíc v Himaláji, co už je exotika sama o sobě. V Nepálu se jezdí delší závod, ale trvá asi 10 dní. Tohle je jednodenní nonstop zážitek.“
„Čo bolo pre teba na tomto preteku najťažšie?“
„Na závodě jsou nejtěžší první 3 hodiny – druhé sedlo Yotung-la je vždy v mracích a dost pravidelně tam prší. Sjezd v noci (pozn. začína sa o 2:00) v mraku, v dešti a bahně do města Trongsa je vysloveně o hubu. Fyzicky a taky psychicky je nejhorší poslední stoupání do sedla Dochu-La (3100 m.n.m.). Převýšení víc než 2000 metrů a to už máš v nohách přes 200 km. Ten kopec je nekonečný a je to fakt psychická zkouška.“
„Ako si sa pripravoval na takto ťažký pretek?“
“ I díky tomu, že jsem byl pilotem Druk Air a lítali jsme vnitrostátní lety, tak mně kolega „hodil“ do Bhumtangu na východě země a já jsme odtud jel do Paro na kole.“
„Teraz už v Bhutáne nežiješ. Po čom sa ti cnie a čo ti naozaj nechýba?“
„Po čem se mě nestýská? Problémy s tekoucí vodou. Celkově v hodně domech byli problémy s tlakem vody či často byli i bez vody. Turisté bydlící v hotelu to nepocítí.
Co dalšího turista nepozná – problémy sehnat řemeslníky na jakoukoliv opravu bytu. Bhútánci jsou přátelští, bohužel však často něco slíbí a nikdy se to nestane.
Trochu byl problém i ten internet, pak naprosto krkolomný a neefektivní systém víz pro rodinu, též pro pracující cizince a dlouhá cesta domů do ČR.
Po čem se mě stýská? Toho je strašně moc… Je to prostě Bhútán. Jedna kapitola v mým životě, na kterou nejde zapomenout. Stýská se mě po přátelském kolektivu a kamarádech v práci a celkově pohodové atmosféře. Stýská se mě po SUPER lítání a super zkušenostech – takové komerční lítání jako je tam, není nikde na světě… Stýská se mě po čistém vzduchu, dobrých dohlednostech a fascinující přírodě. Stýská se mě po rozmanitých cestách pro kolo a taky po cyklo závodech jako je Tour of the Dragon.“