Dvě kočky a jeden pes. Každý jiného majitele. Všichni měli velká bříška. Všem bylo 5 let. Pejsek byl yorkšír, kocour britský modrý, čistě domácí a kočka přítulná venkovní směska.
U yorkšíra a kocoura si starší milé majitelky myslely, že velká břicha mají jejich miláčci proto, že je prostě moc krmí. U kočky tulačky si zase majitelka myslela, že je březí. Něco ale po čase nesedělo.
Yorkšír začal moc pít a močit, kocour se zadýchával a kočka byla březí už víc jak dva měsíce a furt nerodila.
Všichni tři postupně skončili u nás na vyšetření.
Už od prvního pohledu jsme věděli, že ani jeden z nich není tlustý. Naopak. Trpěli podvýživou, měli úbytek svalové hmoty, při pohlazení jsme cítili vystupující páteř, ale břicha měli obrovská.
Vyšetření pokračovalo odběrem krve a USG vyšetřením. Každý z pacientů měl jiné nálezy.
U yorkšíra bylo „nafouklé“ břicho způsobeno enormním zvětšením jater, které zasahovali až do jeho poloviny, ale nádor tam nebyl. Z vyšetření krve jsme zjistili zásadně zvýšené jaterní enzymy a také hormon kortizol. Právě kvůli němu pejsek hodně pil a močil. Na základě dalších specializovaných vyšetření se mu diagnostikoval Cushingův syndrom. Toto komplikované onemocnění lze léčit (bohužel ne vyléčit).
U britského kocoura byly všechny krevní hodnoty paradoxně v normě. Co už rozhodně nebylo normální, bylo břicho plné tekutiny. Orgány mu v ní doslova plavaly. Odkud se tam tekutina vzala? To už jsme tušili.
Vzali jsme si na identifikaci punkcí (téměř bezbolestným píchnutím do bříška) vzorek tekutiny. Byla čirá skoro jako voda. Následovalo ultrazvukové vyšetření srdce, které nám dalo odpověď. Kocourek trpěl závažným dědičným srdečním onemocněním zvaném HCM (hypertrofická kardiomyopatie). Při selhávání srdce (konkrétně pravé části) se začíná tvořit tekutina v dutině břišní a/nebo v plicích. Odborně se tekutině v dutině břišní říká ascites a tekutině v plicích edém plic.
HCM je onemocnění postihující zejména plemena britská modrá, mainská mývalí a sphynx. Může se však vyskytnout i u jiných plemen. Následky toto onemocnění lze korigovat pomocí léků. Kocourkovi jsme díky nim prodloužili kvalitní život o několik měsíců.
U kočky tulačky byly v krvi velice výrazně zvýšené bílé krvinky a celková bílkovina. Ostatní parametry, které vypovídají o funkci jater a ledvin, byly v pořádku.
A zase to bylo USG, které nám pomohlo k diagnóze. Enormně naplněná děloha s hnisavým obsahem, odborně nazývaná pyometra.
Jak k zánětu dělohy kočka přišla? Než si ji vzali z kravína noví majitelé, dostávala léky, aby nemrouskala. Ale jaké?! Léky s obsahem hormonů určené pro lidi. Bohužel ještě pořád, i přes veškerou odbornost veterinářů, se potkáváme s tímto obrovským problémem.
Žádná bezpečná antikoncepce v tabletách pro kočky neexistuje! Nejspolehlivějším a nejbezpečnějším způsobem, jak zabránit kočce v zabřeznutí, je kastrace.
Výsledkem neodborného podávání léků byl život ohrožující zánět dělohy. Dodáváme, že děloha naplněná hnisem, která vážila 2 kg a kočka po operaci, která vážila 3 kg, je náš nejextrémnější nález pyometry. Naštěstí to holka zvládla a s novými majiteli, kteří ji dali šanci a náročnou operaci zaplatili, se mazlí dál!
Když i u svého mazlíčka všimnete nezvyklých projevů, ať je to zvýšené pití, zadýchávání, hubnutí, nenechte se zmást tím, že stále bez problému žere. Může mít docela zásadní problém. A my jsme tu pro vás, abychom přišli na to, kde je pes zakopaný 😉 .